Počasí v destinaci
Island se během roku mění téměř k nepoznání. V létě můžete cestovat dlouho do večera pod světlou oblohou, vydat se do odlehlých fjordů a projet silnice vedoucí islandskou Vysočinou. V zimě se krajina ztiší, vodopády obklopí led a nad ostrovem se může objevit polární záře. Neexistuje proto jediná nejlepší doba pro cestu na Island – záleží hlavně na tom, jaký Island chcete zažít.
Island leží těsně pod polárním kruhem, ale díky oceánu má mírnější klima, než by odpovídalo jeho zeměpisné šířce. Mnohem důležitější než samotná teplota je však vítr, déšť a rychlost, s jakou se počasí dokáže změnit.
Naše doporučení
Kdy cestovat na Island?
Pokud se na Island vydáváte poprvé a chcete projet větší část ostrova, doporučili bychom především červen, červenec, srpen nebo první polovinu září. Dny jsou dlouhé, hlavní silnice dobře dostupné a funguje většina sezonních služeb.
Zvlášť zajímavý je červen. Nabízí téměř nepřetržité světlo a ještě o něco klidnější atmosféru než vrchol letní sezony. Září je naopak kompromisem mezi stále dobrou dostupností země a návratem tmavé noční oblohy, která už může nabídnout polární záři.
S čím počítat
Počasí se může změnit během několika minut
Slunce, déšť, mlha a silný vítr se mohou během jediného dne několikrát vystřídat. Island proto není destinací, kde by stačilo sledovat pouze předpovězenou teplotu. Vrstvené oblečení, nepromokavá bunda a flexibilní program jsou důležitější než hledání „dokonalého“ týdne bez deště.
4 tváře Islandu
Island během roku
Největší rozdíl mezi jednotlivými sezonami není pouze v teplotě, ale především v délce dne, dostupnosti horských cest a charakteru celé krajiny.
Region po regionu
Kdy cestovat do jednotlivých částí Islandu
Ring Road umožňuje projet většinu země, ale jednotlivé oblasti se liší nejen počasím, ale také dostupností během zimních měsíců.
Reykjavík a jižní pobřeží
Reykjavík, Golden Circle, vodopády Seljalandsfoss a Skógafoss, oblast Víku nebo ledovcová laguna Jökulsárlón patří mezi lokality, které lze navštěvovat prakticky po celý rok.
Léto nabízí dlouhé dny a jednoduché cestování, zatímco zima promění krajinu a přidává možnost pozorování polární záře. Zimní program je však nutné plánovat s větší rezervou kvůli větru, sněhu a možným uzávěrám.
Severní Island
Sever Islandu může být v zimě výrazně zasněženější než jihozápad země. V létě naopak nabízí dlouhé dny, nádhernou krajinu kolem jezera Mývatn a velmi dobré podmínky pro pozorování velryb.
Pro klasickou okružní cestu jsou nejsnazší červen až září. Zimní cesta má silnou atmosféru, ale vyžaduje podstatně větší flexibilitu.
Východní fjordy
Východní fjordy jsou jednou z nejklidnějších částí Ring Road. Léto a začátek podzimu umožňují snadné cestování mezi fjordy, rybářskými vesnicemi a horskou krajinou.
V zimě mohou horská sedla a silnice mezi jednotlivými fjordy vyžadovat více zkušeností a pečlivé sledování aktuálních podmínek.
Západní fjordy
Westfjords patří k nejodlehlejším částem Islandu. Nejjednodušší období pro cestování je od pozdního jara do začátku podzimu, kdy jsou dny dlouhé a místní silnice lépe dostupné.
V zimě zde může být cestování výrazně náročnější a některé trasy mají omezenou zimní údržbu. Tato oblast proto vyžaduje větší rezervu než klasická cesta po jihu ostrova.
Islandská Vysočina
Vnitrozemská Vysočina je skutečně sezonní destinací. Horské silnice jsou během zimy neprůjezdné a jejich otevření závisí na množství sněhu, tání a aktuálních podmínkách.
Pro běžnou cestu se proto plánuje především na léto. U F-silnic je nutné vždy ověřit aktuální stav bezprostředně před cestou a používat vozidlo odpovídající konkrétní trase.
Měsíc po měsíci
Jaké podmínky čekat
Teploty samy o sobě nevystihují Island příliš dobře. Pro cestovatele jsou stejně důležité délka dne, stav silnic a vítr.
| Měsíc | Délka dne | Silnice | Vysočina | Polární záře | Doporučení |
|---|---|---|---|---|---|
| Leden | Velmi krátký den | Zimní podmínky | Nedostupná | Výborná sezona | |
| Únor | Rychle přibývá světlo | Zimní podmínky | Nedostupná | Velmi dobrá | |
| Březen | Výrazně delší den | Proměnlivé | Nedostupná | Velmi dobrá | |
| Duben | Dlouhé dny | Postupné zlepšování | Nedostupná | Konec sezony | |
| Květen | Velmi dlouhé dny | Dobré | Většinou stále uzavřená | Příliš světlé noci | |
| Červen | Téměř 24 hodin světla | Velmi dobré | Postupné otevírání | Ne | |
| Červenec | Velmi dlouhý den | Nejlepší dostupnost | Nejlepší období | Ne | |
| Srpen | Dlouhé dny | Velmi dobré | Velmi dobré | Na konci měsíce možné | |
| Září | Rychle ubývá světlo | Dobré | Postupně se komplikuje | Ano | |
| Říjen | Kratší dny | Proměnlivé | Obvykle nedostupná | Velmi dobrá | |
| Listopad | Krátký den | Zimní podmínky | Nedostupná | Velmi dobrá | |
| Prosinec | Nejkratší dny | Zimní podmínky | Nedostupná | Výborná sezona |
Podle zážitku
Nejlepší doba podle typu cesty
Island dokáže nabídnout úplně jinou cestu podle toho, zda hledáte půlnoční slunce, treking, polární záři nebo zimní krajinu.
První cesta kolem Islandu
Nejjednodušší období pro Ring Road, fjordy, vodopády, ledovcové laguny a většinu hlavních oblastí ostrova.
Půlnoční slunce
Kolem letního slunovratu se téměř nesetmí. Výhodou je možnost cestovat a fotografovat dlouho do noci, kdy u známých míst bývá výrazně méně lidí.
Polární záře
Potřebujete dostatečně tmavou a alespoň částečně jasnou oblohu. Samotná přítomnost tmy však polární záři samozřejmě negarantuje.
Treking a Islandská Vysočina
Nejlepší šance na otevřené horské silnice a dostupné trasy kolem Landmannalaugaru, Þórsmörku a dalších částí vnitrozemí.
Pozorování velryb
Velryby lze pozorovat během větší části roku, ale léto nabízí příjemnější podmínky na moři a nejširší nabídku plaveb. Mezi známá místa patří Húsavík, Reykjavík a Eyjafjörður.
Zimní Island
Ledové jeskyně, zasněžená krajina, geotermální lázně a polární záře vytvářejí úplně jiný zážitek než letní cesta. Program však musí zůstat flexibilní.
Za volantem
Jak cestovat po Islandu
Vlastní nebo pronajaté auto je pro většinu poznávacích cest nejlepší způsob dopravy. Rozhodující však není pouze typ vozu, ale také sezona a konkrétní trasa.
Ring Road
Silnice č. 1 spojuje většinu hlavních regionů ostrova a představuje základ klasické okružní cesty. V létě je cestování poměrně jednoduché, zatímco v zimě mohou situaci komplikovat sníh, led a silný vítr.
I na hlavní silnici proto před každým delším přejezdem doporučujeme kontrolovat aktuální stav komunikací a předpověď počasí.
F-silnice
F-silnice vedou do islandského vnitrozemí a nejsou běžnými silnicemi. Jejich stav se mění podle počasí a některé zahrnují nezpevněný povrch nebo brody.
Otevření horských cest nelze určit pevným kalendářním datem. Před cestou je proto nutné ověřit jejich skutečnou průjezdnost a podmínky půjčovny automobilu.
Řízení v zimě
Zimní cesta vyžaduje větší časovou rezervu a ochotu změnit program. Uzávěry mohou vzniknout nejen kvůli sněhu, ale také kvůli větru, námraze nebo špatné viditelnosti.
Islandská silniční správa poskytuje aktuální informace o stavu silnic, počasí i zimní údržbě jednotlivých tras.
Prakticky před cestou
Na co při plánování Islandu myslet
- Počasí se na Islandu mění rychle. Plán cesty by vždy měl obsahovat určitou časovou rezervu.
- Sledujte nejen teplotu a déšť, ale především rychlost větru a aktuální stav silnic.
- V létě se téměř nesetmí. Pokud potřebujete při spánku úplnou tmu, oceníte masku na oči.
- Pro pozorování polární záře potřebujete tmu a jasnou nebo alespoň částečně jasnou oblohu.
- Horská Vysočina a F-silnice jsou sezonní. Jejich otevření závisí na skutečných podmínkách, nikoliv na pevném datu.
- V zimě neplánujte příliš dlouhé denní přejezdy. Máte méně denního světla a změny počasí mohou program výrazně zpomalit.
- I v létě si vezměte nepromokavou a větruodolnou vrstvu. Silný vítr dokáže pocitovou teplotu výrazně snížit.
Kdy bychom vyrazili my
Červen pro světlo. Září pro atmosféru.
Pokud bychom měli Island navštívit poprvé a chtěli poznat co největší část země, zvolili bychom červen. Dny jsou téměř nekonečné, krajina se probouzí do léta a možnost cestovat dlouho do večera zásadně mění celý rytmus cesty.
Druhou volbou by bylo září. Turistický ruch postupně slábne, stále lze absolvovat klasickou okružní cestu a večery jsou už dostatečně tmavé, aby se mohla objevit polární záře. Právě kombinace denního poznávání a tmavé severské noci dává září velmi specifickou atmosféru.
